Děkujme za vše, co máme

V našich životech mnohdy nastanou chvíle, kdy se cítíme být zoufalí, bezmocní, opuštění a smutní, či jak říkáme na dně. Tyto stavy bývají doprovázeny emocemi jako je strach, pocit nenaplnění či osamění, někdy se cítíme být nepochopeni.

Pokud se právě nalézáme v jakékoli tíživé situaci, je pro nás obtížné myslet pozitivně a věci vidíme ve světle našich emocí. Pokud je naše mysl zatížena emocemi, nedokážeme věci vidět v jejich podstatě.

Mnohokrát jsem se ocitl na rozcestí a nevěděl, kudy se vydat. Když cítíme smutek či strach, nedokážete dohlédnout dále, než dovolí naše mysl. Jak ovšem můžeme překonat tíži naší situace, ve které se nacházíme? Jakým způsobem hledat odpovědi na otázky, co a jak máme udělat, abychom se my, či naši blízcí měli lépe?

Pokud v každém okamžiku pocítíme vděčnost za vše, co máme, za vše, co nás kdy potkalo, za vše dobré i zlé, nalezneme pokoru. Stav, kdy situace, kterou považujete za problém ustoupí a sami ji začnete vnímat jako pouhou situaci.

Přišli jste o práci…? Poděkujte, že jste nějakou kdy měli. Poděkujte za to, že budete mít příležitost vyrůst a zapracovat sami na sobě při hledání nového zaměstnání. Nejvíce se naučíme, když překonáme sami sebe. Existují na světě lidé, ktěří musí tvrdě dřít a za celý měsíc si vydělají sotva na to, aby si mohli upéct chléb. Vaše situace určitě není horší.

Možná vás zasáhla nějaká vážná nemoc. Pokud se postavíte do pozice, kdy budete obviňovat svět za to, jak je nespravedlivý, přestanete bojovat. Pokud nebudete bojovat, nemůžete zvítězit. Každá nemoc nám připomíná, že něco v našem životě není v rovnováze. Skrz nemoc si mnohdy dokážeme přehodnotit žebříček našich životních postojů a hodnot. Pokud jsme přišli o zrak poděkujme za to, že máme sluch. Pokud umíráme poděkujme za to, že jsme mohli žít.

Mnohdy si připadáme poraženi. Málokdy vidíme, že se ještě stále máme dobře. Ať se nám právě děje cokoliv, poděkujme za to. Čím více budeme děkovat, tím více budeme pokorní.

Pokorný člověk nalezne úctu k životu. Mít úctu k životu znamená milovat jej takový, jaký je.

Pokud si budeme pořád na něco stěžovat, naši situaci tím nezlepšíme. Jak říká Dale Carnegie  – smiř se s nejhorším a snaž se z toho získat to nejlepší. Je to mnohdy velmi těžké, ale zárověň účinné.

Pokora je jednou ze sedmi cnostní. Uvědomění, že skrz skromnost a nesobeckost pěstujeme respekt k druhým i samotnému životu. Když budeme respektovat, budeme sami respektování – druhými, životem i sami sebou. To je pravá podstata úspěchu. Ani když zrovna úspěch nepociťujeme, nalezneme v pokoře určitý stav vnitřní harmonie a klidu.

Pro všechny, kteří si myslí, že se právě mají špatně doporučují shlédnout video níže. Třeba si uvědomí, že se mají dobře a řeknou:

„Děkuji…“

Mějte krásné dny.

Michal

Opravdu se mám tak špatně…?

Máte svůj názor? Napište ho!

komentářů